Litoměřický filmový festival již podesáté

 

 

Režisér Ivan Vojnár (uprostřed) a moderátor besedy Jaroslav Balvín (napravo)

Ve dnech 26. – 29. srpna 2010 proběhl již podesáté litoměřický filmový festival, tentokrát s podtitulem „Na hraně“.





Proč na hraně? Toto kontroverzní a přelomové téma symbolizuje nejen završení první dekády existence festivalu, ale také 100 let od založení festivalového kina Máj a 200 let od narození českého romantika K. H. Máchy.




 Místa konání akcí:

 -Letní kino 

- Hospoda u Letního kina 

- Kino Máj 

- Knihovna K. H. Máchy 

- Šapitó u Letního kina  

- Jezuitský kostel Zvěstování Panně Marii


V tomto článku se zaměříme na jediné téma: Duševní nemoc


V neděli 29. srpna byl od 14:00 hostem v litoměřickém kině Máj režisér Ivan Vojnár. Promítal se jeho esejistický dokument V zahradě z roku 1995 o pacientech psychiatrické léčebny v Horních Beřkovicích (tehdejší Kuffnerovo sanatorium). Mezi účinkujícími pacienty je i Pavel Hlušička, vulgo Mnoháček Zgublačenko z Litoměřicka, který se tehdy léčil v Horních Beřkovicích se schizofrenií. Za film obdržel jeho režisér hlavní cenu za dokument na MFF v Karlových Varech 1995 a cenu Kristián za nejpozoruhodnější audiovizuální čin roku 1995 v oblasti dokumentu. S Ivanem Vojnárem uvedl film i Pavel Hlušička.


V zahradě – Ivan Vojnár ČR, 1995, 57 min/ – české znění, 35 mm


Na dokumentu je zajímavá autentičnost a spontánní vyprávění pacientů psychiatrické léčebny. Film začíná příjemným probouzením jarní přírody v parku, který leží v areálu léčebny. Na pozadí rašícího jara pacienti vyprávějí své příběhy s emočním zanícením. Některé záběry byly pořízeny uvnitř pavilonů, na chodbách, pokojích, společenských místnostech a jídelnách. Ve filmu byla použita nádherná hudba starých mistrů, která dokonale kopíruje rychle se měnící atmosféru emočního rozpoložení jednotlivých protagonistů, aktuálního počasí a ročního období. Film začíná jarem a končí zimou. Z vyprávění jednotlivých zajímavých osobností je cítit akutní potřeba sdělit celému světu něco důležitého. Dlouhá léta jim možná nikdo nenaslouchal, protože jsou odlišní a ten „normální“ hektický svět jim nerozumí. Najednou se naskýtá příležitost mluvit přímo do televizní kamery. Z toho důvodu mnozí své příběhy vyprávějí v euforii a jsou jakoby ve vytržení.


V rámci promítání byla projektována i tři níže uvedená videa, která natočila žena se zdravotním postižením. Je to další úspěšný pokus o integraci lidí s postižením do běžné společnosti.


Píseň Mnoháčka Zgublačenka z filmu V zahradě: Beřkovická

http://www.youtube.com/watch?v=X8GbG75m0OY


Kouzelné vyprávění babičky z filmu V zahradě

v podání Mnoháčka Zgublačenka: Tak jsem seděla…

http://www.youtube.com/watch?v=H5zzTnMeUW0


Zpráva v Kuffnerském nářečí (z názvu Kuffnerovo sanatorium):

Zgublačenkova oficiální návštěva psychiatrické léčebny

v Horních Beřkovicích 27. září 2000

http://www.youtube.com/watch?v=-a1KtLGs9SE


www.zgublacenko.cz 

Napsat komentář