Slavnostní zahájení se konalo v tom nejhonosnějším prostoru, jaký konvikt může nabídnout – v kapli Božího těla. Oproti loňskému kinu Metropol poskytuje sice jen zlomkovou kapacitu, mělo to ale svůj dobrý důvod (dostanu se k němu v dalším příspěvku). Během slavnostního zahájení dramaturg Jiří Neděla a Sarah Sofia Huikari, která má na starosti média, představili ředitele přehlídky Alexandra Jančíka, hlavního dramaturga Martina Mazance, ředitele Visegrádského fondu Petra Vágnera a proděkana Filozofické fakulty Petra Bilíka. Co jsme se dozvěděli zajímavého?

Zleva: hlavní dramaturg Martin Mazanec, ředitel festivalu Alexandr Jančik a dramaturg Jiří Němec.

Třeba to, že PAF se původně měl konat v Jihlavě. Což by pro mne osobně bylo příjemné, olomoučtí jsou ale pochopitelně rádi za Olomouc. Také jsme podnikli nácvik „evakuace“ kaple a byli nuceni opustit pracně vybojovaná místa… Výpadek proudu totiž dočasně vyřadil z provozu chystané překvapení a tak bylo třeba využít čas… Nuže, prohlédli jsme si alespoň instalaci Richarda Loskota Mezi vším a ničím v atriu konviktu a byli svědky názorné demonstrace (ne)funkčních svítících triček z dílny tohoto původem libereckého, nyní převážně ústeckého autora. Netrvalo dlouho a seděli jsme opět na svých místech v barokní kapli, naplněné napjatým očekáváním. Na programu byl totiž Archifon! (pokračování)